Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dáňová, Jana (oponent) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.